Muž v domácnosti

Již druhým týdnem jsem doma osamocen. Nic, čím bych se nějak chlubil, ale ani žádné tajemství. Rodinka vyrazila k moři do Španělska a nyní je zhruba 2000 km od domu. Člověk si říká, že být doma dva týdny bude pohodička, ale skutečnost je potom naprosto jiná.

Být doma sám je fajn, jen se nesmíte starat o rodinný dům, zahradu a trávit v práci 12 hodin denně (nicméně ne každý den). Byl jsem sám doma jen dvě hodiny a hned jsem dostal SMSku – pozvánku do hospody. Takovéto nabídky většinou neodmítám a ani tato nebyla výjimkou (fotky jsou na Facebooku). Když jsem se však vrátil domů, tak běžela myčka. Myčku ještě zapínala mamka předtím, než odjeli. Tím nastal problém číslo jedna. Myčka odmítala mýt a nepomohlo ani pročištění filtrů a další postupy, které byly uvedeny v manuálu. Myčka byla samozřejmě plná do posledního místečka a tak jsem se vrátil do „středověku“ a myl nádobí ručně. Všechno.

Dalším problémem byla zahrada. Nejenom, že jsem jí musel posekat, protože to nikdo před odjezdem nezvládl, ale musím se o ní starat. Sekání se muselo odkládat, protože první týden byl docela deštivý (a když nějaký den nepršelo, tak jsem byl v práci). Horší však jsou téměř každodenní povinosti – krmení rybiček, zalévání a hlavně sklízení. Zrovna teď je doba, kdy dozrávají okurky, rajčata a další zelenina. Navíc z naší jabloně stále padají jablka – „letňáky“. Takovou kadenci jsem ale nečekal. Než jsem posekal zahrádku, tak spadlo celých 8 jablek! A nemám rád zalévání kytek. Sice vím, kterou mám kdy zalévat (to není těžké, protože většinu musím zalévat každý den), ale nikdy nevím, kolik vody mám dát. Teď ty kytky ve většině případů vypadají výrazně jinak, než když naši odjížděli. Doufám, že jen odkvétají a že neusychají 😀 .

Za celou dobu, co jsem osamocen, mám v práci naplánováno a z větší části již i absolvováno 8 směn. Všechny dvanácti hodinové. Tím se „dva týdny klidu“ výrazně zkracují. Aby toho nebylo málo, tak jsem ještě tři dny strávil mimo domov. Ne, nebyl jsem na návštěvě u slečen, ale jel jsem navštívit babičky a vypomoci ve firmě u mého strejdy. Tam jsem demontoval a pak opětovně kompletoval elektromotory, které většinou byly spálené.

Největší zážitek je vyprat si košili, vyžehlit jí a pak i složit. Vyprání bylo v pohodě. Podle instrukcí, které jsem pochytil, stačilo vsypat zhruba 45 ml pracího prášku, zvolit 40°C a nastavit program „F“. Well done, Mr. Kápl řekl jsem si, když jsem košili po hodině a něco vyndaval z pračky. Po několika dnech, co jsem jí sušil na ramínku jsem se dnes dostal k jejímu žehlení. Déle to odkládat nešlo, potřebuji jí zítra do práce 🙂 . Vzpomněl jsem si, jak jsem jako malý capart žehlil kapesníčky a tak jsem to dělal podobným způsobem. Ale vůbec jsem si nebyl jistý, jak žehličku nastavit. Mamka říkala něco, že jí klidně můžu „ohulit“ naplno, ale nevím, jestli to bylo ke košili nebo ke kalhotům. Raději jsem zvolil zlatou střední cestu. Kolem kolečka sice byly vypsány materiály, ale na cedulce na košili informace o materiálu jaksi chybí. Košili jsem jakž takž vyžehlil a poněkolikáté za den si opakoval „skill +1“. Nejtěžší úkol však byl stále přede mnou – skládání.

Nikdy jsem košili neskládal a složit triko do podoby, ve které ho dostanu v krámu je pro mě velký problém. A teď místo skládání trika (level cca 50) je tady hned samotná košile (level 99+ (overflow))! Přibližnou představu, jak na to, jsem měl, ale radši jsem si to ověřil. Zanevřel jsem na Google. Vzal jsem již složenou košili ze skříně a jako to dělají Číňani, tedy pomocí reverzního inženýrství, jsem se snažil udělat něco podobného. Dopadlo to myslím docela dobře. Výsledek se ale dozvím až zítra, až košili vyndám z batohu a rozložím ji. Snad to bude v pohodě a nebudu si jí muset znovu žehlit. Kdyžtak bych zkusil požádat slečny v práci, zda by některá nebyla ochotná to vyžehlit 🙂 . Posuďte výsledek mého snažení sami – kvalitní prácička, nemyslíte? 😉

Scotty vs. košile - 1:0

Zbylé dny, kdy jsem nebyl v práci, jsem využíval různě. Například jsem známým posekal jejich pozemek (inu, peníze se dají vydělávat různě a pořád). Samozřejmě nechybělo několik posezení v hospodě (fotodokumentace je dostupná z mého profilu na Facebooku). Někteří nebudějovičtí dostali jedinečnou příležitost u nás přespat a tak doufám, že vám to vyhovovalo. Ikdyž jsem slyšel, že někteří z vás se moc nevyspali – inu, život vedle E55ky má i svá negativa.

Nyní následující tři dny budu opět v práci (přijďte klidně pokecat). V neděli se již má rodinka vrátit, takže úklid jsem provedl již dnes. No úklid. Tady žádný bordel ani nebyl, nebyl nikdo, kdo by ho udělal. Já žádný velký bordelář nejsem a žádnou house party jsem neuspořádal. Možná proto, že sousedi mají malé děti a já jsem ohleduplný. A nebo proto, že nerad uklízím. 🙂 V úterý jsem se chystal na hokej. První přípravné utkání na domácím ledě – proti Znojmu. Když jsem však dnes čistil RSS čtečku, tak mě velmi zklamala zpráva od vedení HC MOUNTFIELD. Budvar aréna, respektive první hala, není hokeje schopná (mění se chlazení) a tak se bude hrát ve druhé hale (ano, ČB mají jako jeden z mála hokejových klubů v ČR dvě kluziště), která však má kapacitu jen 150 míst. A aby toho nebylo málo, tak se tam dostanou jen majitelé permic. Budu si tedy muset počkat, než uvidím jedenáctý nejlepší evropský hokejový tým, neboť při zápase se Slávií budu v práci.

Když už se vám tady zase jednou po čase zpovídám, tak se musím k něčemu přiznat. Zamiloval jsem se! Už to není Kate Ryan, která ve videoklipu k hitovce Ella Elle L’a vypadá skvěle. Tak toto je má nová láska. Jmenuje se HP Pavilion tx2500, ale já bych mu pravděpodobně říkal prcek. Úplně jsem mu propadl. Jen je tu jeden problém. U nás se neprodává a asi ani nebude. Je pouze v USA. Dovoz není problém, clo je nulové, ale musí se platit česká daň (pokud se nepletu, tak 19%). I do toho bych šel. Jen zbývá dořešit otázka záruky, případně zjistit cenu rozšíření záruky na worldwide. Pro takový stroj jsem ochotný obětovat své 4 měsíce prázdnin a strávit je prací. Případně mám ještě možnost koupit notebook v ČR bez daně. Ale vše se ještě uvidí. Dřív jak v zaří asi nic objednávat nebudu…

13 komentářů u „Muž v domácnosti

  1. Evča

    No vida, ty budeš pro budoucí nevěstu dobrý partner, takový všehokutil. Už je vidět na obzoru, myšleno partnerka? 😉

  2. Téra

    je vidě, že jsi nikdy nikde nepůsobil jako aupair, ale jinak co se týče tvého žehlířského umění, kvalitní práce; možná by Ti ji 90% pánů domácích v Británii vrátilo na „reklamaci“, ale na Česko dobrej výkon;))

  3. Scotty

    Evča: Máš zájem? 🙂 Nezlob se, ale tyto informace jsou pro mě strikně soukromé a neví to ani mí spolužáci, ani někteří další kamarádi.

    Libor Fikr: Ano.

    Téra: Je rozdíl, pokud děláš práci pro někoho nebo pro sebe. Navíc u mě nebyla nutnost košili „archivovat“, další den jsem jí znovu rozložil a na tento účel to vyhovovalo. A navíc být aupair jako kluk je docela problém. Neříkám, že to nejde, ale shání se to těžce…

  4. Ly

    Jsem zastupkyne zenskeho pohlavi a reknu ti… skladani pradla, hlavne kosile, nenavidim a ani to moc dobre neumim :)) (ano, stydim se)… Asi nebudu dobrou manzelkou 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *