Úspěšný zápis na FEL ČVUT v Praze

FEL ČVUT

Jak již asi všichni víte, rozhodl jsem se studovat FEL (fakultu elektrotechnickou) na ČVUTu (Českém Vysokém Učení Technickém) v Praze. A aby se člověk stal vysokoškolákem, musí splnit několik bodů. Především odmaturovat a podat přihlášku na vysokou školu. Pokud je přijat (ať už po přijímacích zkouškách nebo bez nich), tak se musí dostavit k zápisu. Po zápisu se z člověka stane opět student, tentokrát vysokoškolák. I mně se poštěstilo, že jsem dostal pozvánku k zápisu a tak jsem se tam ve středu 3.9.2008 vypravil.

Jelikož byl zápis již od devíti hodin (to vymyslel nějaký chytrák), tak jsme se s bývalými spolužáky, kteří se taktéž na ČVUT dostali, rozhodli jet vlakem již ve 4 hodiny. Mohli jsme jet klidně v 5, ale vzhledem ke zpožděním jsme raději vsadili na jistotu. Ráno jsme se rozespalí sešli na českobudějovickém nádraží, kde vyjímečně ani moc bezdomovců nežebralo. Za nekřesťanských 380 korun (pro jednotlivce) jsme zakoupili zpáteční jízdenku. Jaký je to rozdíl proti Student Agency, která i přes zdražení zůstává nejlevnějším dopravním spojením s Prahou.

Do Prahy jsme dorazili „jen“ s 15-ti minutovým zpožděním a metrem jsme se přesunuli od koně do Dejvic, kde se nalézá sídlo FELu. Zde jsme počkali ještě na dalšího spolužáka, který zvolil k dopravě do Prahy autobus (ono by se z Vodňan asi špatně jelo kolem třetí hodiny do ČB). Den před zápisem jsme všichni obdrželi dopisy, ve kterých jsme byli informování o tom, jakou kolej jsme dostali. Já dostal kolej Bubeneč, která je velmi blízko dejvického areálu. Protože času jsme měli poměrně dost, tak jsme se k mé koleji vypravili. Kolej zvenku nevypadá příliš luxusně (foto), takže jsem sklidil výsměch. Já se také smál, protože kluci dostali Strahov (smáli se mi, protože nikdy předtím Strahov neviděli). Ale o tom až dále. Od koleje jsme se vypravili zpět ke škole, kde na nás již čekal další spolužák. Cestu jsem si raději změřil a se zastávkou u Menzy to ke škole trvalo osm minut vycházkovou chůzí. Jak mě již informoval bratranec, tak někde u Menzy je zkratka do školy, takže se čas dá stáhnout někam k pěti minutám. A to je více než příjemné. Hlavně nebudu muset do školy cestovat přeplněným dobytčákem ze Strahova. 😀

Zápis (pro můj studijní program – Elektrotechnika s Informatika) se konal v posluchárně 256, což je hodně stará posluchárna. Bohužel v této posluchárně nejsou zásuvky (ani napájecí, ani síťové), takže to zde bude s notebookem těžké. Další důvod, proč ve škole netrávit moc času. 😀 Po příchodu do posluchárny si nás odškrtli a dali nám lejstra na vyplnění. Zároveň jsme dostali modrou knížku, jak jsem se rozhodl nazývat svůj index. 😀 Po vyplnění všech potřebných dokumentů jsme si nechali potvrdit index a potvrzení o studiu a mohli jsme na chvíli odejít, neboť od 13 hodin se konal rozřazovací test z cizího jazyka. Zajímavé je, že mám v indexu razítko „AKADEMICKÝ SLIB SLOŽEN“, ačkoli tento slib budu skládat až 7. října při imatrikulaci v Betlémské kapli.

Poté jsme šli do Technické menzy, kde jsem si dal k obědu kuřecí steak se šunkou, vejcem a hranolkami a k tomu kolu. To vše mě přišlo na 98 korun, což mi na Prahu nepřišlo tolik. Až budu mít vyřízenou studentskou kartu, to se bude jíst mnohem levněji. V Menze jsme se opět sešli s Tondou, který sebou přivedl jeho spolužačku Verču. Po „prozkoumání okolí Menzy“ jsme se přesunuli zpět do posluchárny. Cestou jsme se opět zasmáli nad katedrou permoníků a trpaslíků. Test z angličtiny měl rovných sto otázek. Ke každé otázce byly 4 možnosti, z toho jen jedna správná. Nikdo neřekl, jak test bude hodnocen, ale ani to nikdo neřešil. V tomto testu jsem dosáhl na úroveň 1 (úrovně jsou 0, 1 a 2) a angličtinu budu studovat až v letním semestru. S tím jsem spokojen, nechtěl jsem mít ani úroveň 0, ani 2 a navíc mám o předmět méně v zimním semestru.

Po testu jsme se opět sešli a protože bylo něco kolem půl třetí, tak jsme se rozhodli se mrknout i na strahovské koleje. Jelikož jsem byl tak trochu jako vedoucí výpravy (a jediný s mapou), tak jsem rozhodl dojet krtkem na Malostranskou a pak pokračovat pěšky. Po starých zámeckých schodech jsme dorazili na Hradčany a přes ně jsme se vydali k hladové zdi. Kolem ní jsme dorazili až k Eiffelově věži a poté hledali sídliště zvané strahovské koleje. Po krátké procházce přes park jsme se objevili u bloků 10 a 11, kde bude ubytována většina spolužáků. A nyní jsem se mohl smát i já. Spolužáky jsem si dobíral, že ta omítka, co chybí na fotografiích, tam ve skutečnosti fakt není. 😀

Po prohlídce areálu jsme před tréninkovým centrem Sparty nastoupili do autobusu 143 a přesunuli se na kulaťák, kde jsme přesedli na metro a dojeli na Václavák. V Albertovi jsme nakoupili pití, v mekáči jídlo a šlo se na vlak. Vlak jel až do Salcburku, takže zde byly i vagóny ÖBB (rakouských drah). Protože se taktéž jednalo o druhou třídu, neváhali jsme a tento luxus využili. Velmi pohodlné sedačky s LED lampičkou nad každým sedadlem, funkční zásuvky na 230V a výborné rozskládací stolečky. Co víc si může člověk přát? Snad jen otevírací okna… 🙂

Podobný článek jste mohli číst i u Tondy a proto jsem některé informace vynechal, jiné přidal a něco popsal po svém…

4 komentáře u „Úspěšný zápis na FEL ČVUT v Praze

  1. Tonda

    Ta původní by měla být přesměrována na novou. Nejlépe přes serverovou 303 nebo aspoň hlavičkou v PHP.

    Uděláš tím radost Google a mému auto-trackbacku. :o)

  2. Scotty

    @Tonda: Vím, že se má používat 303ka, ale nehodlám to nějak řešit. Když si to WordPress řeší takhle sám, já ho přepisovat nebudu. Googlu radost dělat nechci (spíš ať Google dělá radost mně a zvedne mi ten page rank!) a tvému skriptu? Taky ne. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *