První zkouškové

Již jsem vás v předchozím článku informoval o průběhu prvního semestru na vysoké škole. Ten jsem zvládl „s přehledem“ a už v jeho průběhu jsem získal všechny zápočty. Proto jsem očekával i bezproblémové proplutí zkouškami. Zkoušky mě čekaly celkem 4 – z Matematiky 1, Úvodu do algebry, Elektrických obvodů 1 a z Úvodu do elektrických materiálů. Původní plán, který jsem říkal s nadsázkou, byl, že si naplánuji zkoušku na týden a poslední dva týdny nechám na osm opravných pokusů. Nakonec scénář nebyl tak katastrofický, ale procházka růžovým sadem to také nebyla. Nicméně posuďte sami.

První zkouškový týden jsem si naplánoval zkoušku z Matematiky 1. Jelikož jsem žádnou zkoušku předtím nezažil, nevěděl jsem pořádně, jak se učit. Učil jsem se především z materiálů na přednášky (nicméně jiné paralelky než mé), z řešených příkladů pana Habaly a také z jeho MathTutoru. Čas ubíhal, vědomosti pomalu přibývaly, až přišla osudná středa, poslední den před zkouškou. Měl jsem naplánováno učení přesně tak, abych tím vyplnil celý den a naučil se skoro všechny zkouškové okruhy. Nicméně odpoledne na návštěvu dorazil spolužák ze střední a jeho šesti hodinová návštěva mé plány silně změnila. Navíc se ten den hrálo první finále hokejové ligy mistrů a tak si asi dovedete představit, kolik jsem se toho stihl naučit. Nic moc a podle toho jsem i dopadl u zkoušky. Po prvním týdnu jsem měl tedy své první hodnocení F a pořád 4 zkouškové předměty před sebou.

Na další týden byla v plánu algebra. Povzbuzen neúspěchem z první zkoušky jsem opravdu chtěl zabodovat a tak jsem se učil jako divý. Opravdu teď mohu prohlásit, že tak moc jsem se na žádnou zkoušku nepřipravoval. Nicméně ani 4 dny usilovného učení nestačily ke zopakování celé látky a tak jsem šel na zkoušku a doufal v pěkné zadání. Místo toho jsem však dostal zadání vyloženě hnusné a odešel od zkoušky s dalším F za pouhé 2 body z 60.

Sice jsem měl naplánován další předmět, ale řekl jsem si, že to takhle nejde. Je blbost se učit předmět, pak zas jiný a na konci se vracet ke všemu a učit se to znovu. Proto jsem v našem studijním systému KOS změnil zkoušky a na třetí zkouškový týden si naplánoval opět zkoušku z matematiky. Zvolil jsem odlišnou strategii – skoro jsem se na teorii ani nepodíval a pouze jsem si počítal. Zde jsem poznal, jak důležitá je volba cvičícího. Sice po mně toho moc nechtěl a vše, co jsme dělali bylo jednoduché, ale já vůbec neuměl matematiku! Takže jsem se musel vše naučit sám, protože parciální zlomky zakrývací metodou nebo třeba limity omezené zprava či zleva jsme v semestru vůbec nedělali. Na zkoušku jsem šel konečně s dobrým pocitem a také to tak dopadlo. Již žádné Fko, už to bylo krásné E. Tím byla završena polovina zkouškového a já měl hotový teprve svůj první předmět. Zbývaly 3 týdny a 3 předměty. Rozplánoval jsem si to následovně – co týden, to zkouška. V tomto pořadí – Elektrické obvody 1, Úvod do materiálů a na závěr již jednou neúspěšná algebra.

Člověk už je po třech týdnech neustálého učení opravdu solidně vygumovaný. Jediné, co jsem si během zkouškového období dopřával, byl lední hokej. Jinak jsem buď cestoval mezi Prahou a Českými Budějovicemi nebo se učil. Žádná zábava v podstatě neexistovala. Přestal jsem dokonce číst ostatní blogy, což, pokud mě dobře znáte, je co říci. Nicméně na první pokus z elektrických obvodů jsem se moc dobře nepřipravil. Jak píšu, už se učilo hodně těžce a člověk se musel hodně nutit. V tomto týdnu jsem poprvé okusil RedBull a během zkouškového jsem ho poté provozoval takřka denně. Na první pokus jsem šel pouze se základními znalosti a i když jsem tento předmět studoval na střední škole, tak se mi moc nevedlo. Nakonec jsem skončil na tom, že i když měly být dva příklady na SUS a dva na HUS, tak se u 3 příkladů objevilo naprosto stejné zadání (spočtěte přenos), který jsem však v tu chvíli nevěděl jak řešit. Ze zkoušky jsem tak odešel s hodnocením Fa. Divíte se, co to je za hodnocení? Já se divil také. Nicméně to je asi výmysl našeho zkoušejícího, pana Zemánka. Tímto hodnocením obdaří studenta, který sice dostane F, ale i přes to jde na vyhodnocení. Takže za snahu se poučit mu dává toto lepší F, které se v hodnocení od jiných F vůbec neliší. Nicméně k tomu může přihlédnout u dalších pokusů.

Zapsal jsem se tedy okamžitě na nejbližší možný termín, doplnil chybějící znalosti a na zkoušku šel znovu. Tentokrát tam už pan Zemánek nebyl vůbec a tak jsem nevěděl, co od svého zkoušejícího mohu očekávat. Na vyhodnocení jsem měl přijít už v 11:30, tak jsem přišel samozřejmě přesně. Nicméně čas plynul a zkoušející nikde. Nějaký odvážný jedinec se asi po hodině rozhodl za ním zajít a zeptat se ho, kdy budou výsledky. Odpovědí bylo pouze: „Ještě to nemám opravené, čekejte.“ A tak jsme čekali dále. Já před vyhodnocením nejedl a tak jsem stále doufal, že zkoušející přijde co nejdříve a dá mi známku. V tu chvíli mi už bylo jedno jakou, hlavně ať můžu jít na jídlo! No nebudu vás déle napínat. Po třech hodinách ukrutného čekání jsem dostal další E a měl další předmět z krku. Možná by se známka dala uhádat na D, ale mně E stačí a navíc jsem měl strašný hlad.

Na další týden byl v plánu Úvod do elektrických materiálů. Společně s algebrou můj největší postrach. Tento předmět, jak jste mohli číst v předchozím příspěvku, je kombinace chemie s trochou fyziky. Nicméně nic, co by mě nějak zajímalo a bavilo se učit. Už po prvním dnu učení jsem si chtěl trhat vlasy z hlavy. K čemu jsou mi vědomosti, jakou krystalovou mřížku má diamant? Nebo proč musím umět spočítat počet atomů v m2 železa alpha? Ano, při učení jsem již více nadával, než se věnoval samotné látce. Každou větu jsem proklínal. Čím více se blížil termín, tím více jsem se učil a tím více jsem si připadal tupý a vygumovaný. Dnem D bylo tentokrát úterý, ale podvědomě jsem už počítal se čtvrtečním opravným pokusem. Naučil jsem se hlavně příklady z Liptákovin (pro informaci – zkoušející se jmenuje Lipták, na netu přezdívaný Liptákus či také Lipánek 🙂 ) a doufal, že nějaký příklad spočítám a budu schopný zodpovědět alespoň nějakou teoretickou otázku. Nakonec se u zkoušky celkem zadařilo a ze dvou příkladů jsem jeden spočítal. Navíc k tomu jsem alespoň něco napsal u 3 otázek z 5-ti. Nicméně pak nastala fáze druhá, které jsem se doposud úspěšně vyhýbal – ústní zkoušení, tentokrát povinné. Když jsme před kabinetem čekali, než budeme moci jít na kobereček, tak kolem nás prošla paní Pilarčíková, která učí ostatní paralelky a pouze suše prohlásila: „Copak? To už je zase Liptákův teror?“. Ano, člověka čekajícího na smrt každá podobná informace povzbudí a dodá elán. Z internetu jsem věděl, že je dobré jít poslední, protože ten prý má velkou šanci na známku jinou než F. Nicméně to se mi nepovedlo a šel jsem asi desátý (myslím ze 17 lidí). Přede mnou to udělali asi snad jen dva studenti a jinak každý vycházel tak zdeptán, že jsem vůbec váhal, jestli překročím práh kabinetu. Nakonec jsem tak učinil a zažil doslova peklo na zemi.

V kabinetu byli vždy dva studenti. Naštěstí přede mnou byl kamarád a tak jsem koukal, jak ho Lipták mučí. Naneštěstí on známku dostal a já si začal říkat, že na opravný termín budu muset jít sám. Tak jsem přišel na řadu já. Písemná část zkoušky nedopadla špatně a když se k tomu přičetlo 26 bodů (ze 30 možných) ze semestru, tak mě na hodnocení E chybělo jen 9 bodů. Dostal jsem otázku první – vodiče první třídy. Jako je u mě obvyklé, začal jsem vykládat. Ale většinou to dopadne tak, že mi brzo dojde dech anebo že mě někdo opraví a to je pak konečná. A hádejte, co se stalo. Pan Lipták mě opravil a já začal podvědomě panikařit. A zde začaly krušné chvilky. Zasekl jsem se na vzorci pro rezistivitu, a i když jsem mu řekl, jaké veličiny jí ovlivňují, tak jsem nebyl schopen vzorec sestavit. Tam začínal být i pan Lipták trochu nervní a říkal, že to je učivo základní školy. Nicméně pochybuju, že by to někdo na základní škole viděl. Po této části jsem byl dokonce nazván šprtem – údajně se něco našprtám nazpaměť (to mi ale nikdy nešlo 🙁 ) a pořádně nevím, co to znamená. Nevím, jestli to udělal schválně, ale když jsem se zasekl na rezistivitě, tak jako další otázka následovala závislost rezistivity na teplotě. Naštěstí jsem si pamatoval, že ve skriptech byly u této látky 2 grafy. Jeden byl myslím v materiálech s příměsemi a druhý byl v čistém železe. Pan Lipták říkal, že chce ten druhý. Nakreslil jsem křivky a jakž takž si vzpomněl, jaké veličiny jsou na osách. Na to pan Lipták prohlásil, že fotografická paměť by mi fungovala (o čemž pochybuju) a můžu graf pospsat. Nicméně jsem udělal další chybu – na ose jsem místo teploty myslím tání napsal teplotu varu a byl jsem opět opraven. Bylo vidět, že pan Lipták neví, co se mnou a nevěděl jsem to ani já sám. Naneštěstí jsem dostal otázku další. Dokonce nazvanou jako záchranou otázkou. Tentokrát jsem měl popsat vířivé proudy – co to je, čím jsou způsobené a jak je lze eliminovat. Taková otázka byla moc i na mě, neboť se toto neprobíralo v žádném předmětu prvního semestru. Takže jsem musel hodně brousit v paměti ze střední školy, což však moc nešlo, protože moje psychika byla úplně na dně. Nakonec jsem dostal hodnocení E, za které jsem nesmírně rád, nicméně jsem si musel vyslechnout další „hlášky“ pana Liptáka. Kromě studenty známé – běžte, než si to rozmyslím – jsem se dozvěděl, že by si pan Lipták u mě nenechal opravit ani žárovku. Dobře dělá, já bych mu jí neopravil. Podle mě se ani neopravují. A navíc je levnější koupit novou… 🙂

Tím jsem získal v podstatě šest dní na učení se na Úvod do algebry. A hodlal jsem je pilně využít. Akorát jsem si odskočil typicky na hokej (to byl čtvrtek, poslední kolo základní části a hodně krutý výsledek pro náš tým) a navíc jsem šel v pátek večer do hospody na sraz s lidmi ze střední školy. Samozřejmě jsem byl jediný, koho ještě čekala zkouška. Jinak jsem se kromě těchto kratochvílí snažil učit. Mrzelo mě to i z důvodu, že v Liberci začal světový šampionát, u kterého jsem chtěl alespoň jeden den být. Snažil jsem se učit, co to šlo, ale zkuste se někdo šest týdnů v kuse, šest dní v týdnu, od rána do večera učit. Nejde to. Nicméně jsem na zkoušku šel v úterý a zadání nebylo tak strašné. Nicméně jsem si s tím opět nedokázal poradit a tak jsem získal další F a pouhých 9 bodů. Sice je to zlepšení o rovných 7 bodů, ale to rozhodně nestačí. Jediný termín, do kterého bych se mohl přihlásit, byl hned ve čtvrtek a zároveň to byl poslední termín zkouškového. Jenže už tam bylo kolem 20 náhradníků, takže jsem byl prakticky bez šance tam jít. I proto jsem se přestal učit a raději si zašel koupit lístek na atletiku, abych si alespoň trochu to zkouškové osladil.

Takže po mém prvním zkouškovém mám hotové 3 zkoušky ze 4 a na algebru mám ještě jeden nevyčerpaný pokus. Budu doufat, že budou vypsány termíny v letním semestru. V horším případě si předmět zopakuji za rok znovu. Nicméně jsem si říkal, že jsem na tom hodně špatně, protože většina lidí v mém okolí si užívala měsíc prázdniny. Ale jakmile začal nový semestr, tak jsem poznal krutou pravdu. Spousta lidí a kamarádů ukončila studium, pár lidí pokračuje pouze s jedinou hotovou zkouškou. Opravdu síto jak se patří. Škoda, že nám fakulta nedá k dispozici přesná čísla, protože by to mnoho lidí zajímalo. Nicméně úbytek studentů je znát i na hodinách. Cvičení jsou často poloprázdná a hodiny tělesné výuky se ruší pro nezájem studentů. No on to spíše nebude nezájem studentů, on to bude nedostatek studentů. Jestli to takto bude pokračovat i nadále, tak se moc lidí titulu nedočká…

5 komentářů u „První zkouškové

  1. AlenKa

    no on bude ubytek studentu asi dost zpusobeny tim, ze hodne jich jde zkusit OI 🙂 znam vlastne z EaI 3 lidi i s tebou a dva uz maji asi podanou prihlasku na OI (u Gomeze teda nevim, ale tak maximalne sel na STM jestli zustava na cvut). Ono na EaI je dost lidi kteri tam puvodne ani nechteli ale na STM nemeli a ted se jenom vsude ohaneji, jak to maji tezky 😉 Ale jinak nas dost ubylo i na STM a hodne lidi jeste odpadne. Ono tem kterym zbyla vic nez jedna zkouska, tak je to docela zabity. A ani ty prognozy se zanikajicim EaI nejsou moc priznive. Asi bych taky utikala pryc, pokud bych vylozene nechtela delat nejakej silnoproud nebo neco :). Protoze hodne predmetu uz u vas nepujde ani na druhej zapis.

  2. AlenKa

    verejne se omlouvam Pajovi, Tomasovi a dalsim, ktere jsem pri pocitani do tri zapomnela. Kaplikovi to ocividne desne razi do oci a zpochybnuje moji zkousku z matiky – sorrac 😉

  3. Tonda

    Divim se, že se tady takhle veřejně ztrapňuješ. 🙂 Taky mě dost pobavilo, jak píšeš, že se neučíš věci nazpaměť a o větu dál píšeš, že sis k otázce vzpomněl na nějaký obrázek, který jsi zahlídnul. Známka pochopení jak hrom. 🙂

    Jinak já slyšel, že z STM vylítlo cca 200 lidí z 600. Ale myslim, že hlavní odpady budou až na konci roku. A to hlavně na EaI, protože díky klasifikovaným zápočtům vám stačilo udělat jednu zkoušku a splnili jste minimum. My měli 5 zkoušek a žádný klasifikovaný zápočty, takže jsme se museli o zkouškovým činit trochu víc.

  4. Pingback: 2. semestr na vysoké škole (ČVUT FEL - EaI) | Weblog Tomáše Kápla

  5. Patrik

    já se učím večer a abych nebyl unavený a soustředil se, zkusil jsem si koupit brainstart tablety. Opravdu doporučuju, není to placebo a učení jde skoro samo. Obsahuje totiž krom jiných látek ginkgo a guaranu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *