Rakousko, oblast Dachstein-Tauern

Od neděle do čtvrtka jsem byl v Rakousku, v oblasti Dachstein-Tauern. V tomto článku napíšu o tom, co jsem tam dělal a o určitých zajímavostech.

Cesta byla více než pohodová. Naše autonavigace MIO C710+ vedla jistě až k apartmánu. Silniční pokrytí Rakouska je zhruba na stejné úrovni jako Česká republika, jen na některých místech byla jiná dovolená rychlost než ta, co byla uložena v mapovém podkladu.

Ubytováni jsme byli ve vesnici Haus. K ubytování jsme dostali Sommer card, která nás opravňovala k jistým slevám a výhodám. Měli jsme zdarma lanovky, autobusy, koupaliště  a placené cesty v oblasti. Díky tomu jsme ušetřili zhruba 244€, což byla skoro cena za ubytování.

Po příjezdu a vybalení věcí jsem u oběda mrknul na RedBullAirRace z Londýna a pak i na F1čky z Maďarska. Po formulích byl program na mně, tudíš jsme vyrazili do Ramsau, kde byly dvě keše. První po cestě byl poslední vodní mlýn v oblasti a druhá keška byla v místě, kde v roce 1999 byl zimní světový šampionát. Večer na ubytování byla znát, že byl odstaven jeden blok v naší jaderné elektrárně Temelín – žárovky blikaly a napětí kolísalo takovým způsobem, že se dokonce sama vypínala i televize.

Další den jsme vstávali velmi brzy a autem přejeli do Schladmingu, kde jsme sedli na místní autobus, který nás odvezl k lanovce na Hoher Dachstein. Lanovkou, kterou jsme měli zdarma, jsme vyjeli na ledovec, kde jsme ještě udělali několik výškových metrů po svých (kam to jen šlo, dál by jsme potřebovali lana a sedáky). Ocitli jsme se tak ve výšce přes 2800 m.n.m. Od keše na vrcholku Hoher Dachtein jsem byl jen 60 délkových metrů a zhruba 100 metrů výškových. Zajímavé bylo, že na ledovci se lyžovalo, asi dva vleky byly v provozu a zhruba pět lidí jezdilo po sjezdovce :). Taktéž tam byly běžecké okruhy, na kterých trénoval korejský olympijský tým. Taky tu byli běžkaři ze Švédska, ale těžko říct, zda to byli olympionici.  Večer jsme opět využili naší slevovou kartu a šli do plavečáku ve Schladmingu. jednalo se o docela moderně zařízené koupaliště s několika tobogány, protiproudem a spousty trysek.

Další den jsme autobusem jeli na Wilde Wasser. Jednalo se o cestu kolem vodopádu a horského potoka k jezeru. Cesta byla dosti příkrá a šlo se částečně po schodech, mostech a řetězech. Zvláště jeden most byl dosti vysoko. Prohlédnout si ho můžete na fotce. Most byl zavěšen na ocelových lanech, s kterými si hrál nějakej malej kluk, takže jsme se na mostě pěkně pohoupali. Večer jsme opět navštívili bazén ve Schladmingu.

Ve středu jsme vyjeli lanovkou na Hauser Kaibling a udělali 4 hodinovou procházku po dvou vrcholech a kolem jezera. Poté jsme vyzkoušeli bazén v Ramsau, ze kterého jsme měli výhled na skokanské můstky, kde zrovna někdo trénoval.

Ve čtvrtek, po cestě domu, jsem měl v plánu odlovit 4 keše, nicméně ani jedna nabyla nalezena!! Inteligentní nápověda byla buď pod kamenem nebo za kamenem, jenže v alpách jsou kameny všude. A věřte mi, ani pod jedním z těch cca 200 kamenů ta keš prostě nebyla!