Pozorný a pravidelný čtenář si jistě všiml, že poslední
článek, který se týkal mého studia byl o průběhu druhého semestru na ČVUT FEL (FEL = Fakulta
Elektrotechnická). Od té chvíle jsem sice o škole mluvil poměrně často,
ale příjemné to rozhodně nebylo. Nyní je již vše za mnou, rozhodnutí
padla a tak vše přiblížím i vám…
Ano,
čtete správně. Troufám si tvrdit, že bubenečská kolej je to nejhorší,
co ČVUT, respektive správa účelových zařízení (SÚZ) ČVUT vlastní.
Většina lidí si myslí, že Strahov jsou nejhorší koleje v republice.
Tento mýtus je podpořen médii, které neustále spekulují o jejich
demolici. Ale Strahov je pěkná kolej a proto i já jsem se rozhodl
pro následující studijní období tuto kolej využít. Bubeneč je opravdu
mnohem horší kolej než Strahov, ale nikdo o ní neví, protože je to jedna
budova pro asi 800 lidí, ne pro 14 000 jako Strahov. Je zajímavé, že tuto
kolej nezná ani většina studentů ČVUT. Proto asi raději začnu tím, že
popíši její polohu. Čtvrť plná ambasád – Bubeneč – leží
v části Prahy zvané Dejvice, kde také sídlí ČVUT. Přesná adresa je
Terronská 28 a na mapě leží přesně zde. Pohledem do mapy zjistíte, že umístění
není špatné. Do školy to je kolem 5-ti minut chůze a metro je opravdu
kousek. Menza a prodejna Billy jsou po cestě do školy, takže ani to není
problém.
Po zkušenostech z prvního semestru (článek) a hlavně zkouškového (článek) jsem ve druhém semestru nechtěl vůbec nic podcenit. Navíc jsem do školy chodil hrozně rád. Tedy alespoň několik prvních týdnů. Asi se divíte, jak někdo může chodit do školy rád, ale já byl opravdu hrozně šťastný po krutém zkouškovém, že se mohu do školy vrátit a tak jsem si tu možnost užíval. A také jsem byl překvapen, jak naše řady prořídly. Podle Tondy propočtů o 40%, podle odhadů kolegů ale spíše o více než 60%. Co zamrzí nejvíce je fakt, že mezi odpadnuvšími lidmi byli moji kamarádi. A celkem dost. O to větší chuť má ale člověk vzepřít se osudu a vedení fakulty a dokázat si, že na danou školu má. I díky tomu nyní beru své studium na této škole velmi prestižně, protože to rozhodně žádná procházka růžovým sadem není. Ale zase si říkám, že za současných podmínek má možnost školu dokončit snad jen pár desítek lidí. A to je smutné a zamyšlení hodné. Ale pojďme se podívat na jednotlivé předměty.
Nastal čas, kdy si musím vybrat obor, který budu studovat. Ačkoliv jsem už téměř v půlce druhého semestru, tak pořád studuji jen určitý studijní program (EaI – Elektrotechnika a Informatika), ale žádný konkrétní obor. To se má od druhého ročníku studia změnit a nyní je čas, kdy si musím vybrat ten obor, který chci studovat.